Romo jeden z Dánských ostrovů, který by se právem mohl nazývat kiterským rájem. Rovná voda, vlny, bugyny, mountinboardy, prostě každý si může vybrat to své. Co se větru týče z osmi dní jsme jezdili šest. Když nebylo dost větru na vodu, tak se jezdilo na bugyně a mounťasu, protože na kolečka fouká prostě pořád.

Kitecamp na Romu navštívilo celkem 29 účastníků a mezi kiťáky se zařadilo pár nových jedinců. Vyřádila se i tlupa dětí, které s náma byli a že jich nebylo málo. Bezpečné pláže a mělká voda skýtala bezpečí jak pro děti, tak pro dopělé a na pláži bylo všem fajn. Na Romu jsme okupovali celkem tři pláže. Nejblíže byla surfařská a kiťácká, která byla vzdálena z našeho kempu cca 8min a parkovali jsme 20m od vody za přílivu. Na této pláži jsme byli když foukalo dost na vodu a byly zde vlny.

Dalším místem byl jižní cíp, kde se dalo jít do vody a za odlivu jezdit lagunami na kolečkách. Trochu adrenalinu jsme však zažívali při příjezdu na tuto pláž , jelikož zde bylo velmi jednoduché zapadnout v písku. Nicméně zde fungovalo písečné rescue v našem případě v podobě Šiškina. (Jinak jsou zde všichni ochotní a vozí sebou lana a lopaty a pokud zapadnete, nezůstanete bez pomoci).

Poslední místo, které jsme okupovali a které jsme našli bohužel až poslední tři dny, bychom prohlásili za nejlepší. Když jsme přijeli poprvé ( za odlivu ) , našli jsme pouze menší výběžek moře do pevniny , kde byla voda max po kolena. Druhý den jsme ho objeli z druhé strany a stačilo jen počkat na příliv. A že místní přílivy jsou velké značí i to , že jsme museli dvakrát přeparkovávat , jinak bychom byli pod vodou. A co vzniklo z malého výběžku při přílivu? Obrovská laguna s vodou místy po krk, skvělá na učení a freestyle, jelikož zde byla voda hladká jak zrcadlo. Toto místo bylo z kempu vzdálene cca 15min.

Co se ubytování týče, na Romu jsou celkem tři kempy a vypadá to , že jsem vychytali ten nejlepší Familie camp. Krásné prostředí, možnost pronajmutí chatičky s lednicí , postavení si stanu vedle elektriky, a nemluvě o super vybavení pro děti a večerním klidu. Ne ve všech kempech na Romu toto vše najdete. O tom se přesvědčila posádka obytky s velitelem Micinou a zástupcem Rudym, kteří první den navštívili kemp přímo u pláže a namačkáni hlava na hlavě přes hluk němců do rána nespali. Že na Romu není radno kempovat na divoko zase poznala posádka vozu Kroupů, kteří měli pět min na to aby odjeli z místa kde parkovali bez pokuty.

Závěrem: Romo kiterský ráj pro všechny od 1,5 roku starého Deana, až po nejstaršího člena naší výpravy 65let.